Péče o nezletilé děti po rozvodu nebo rozchodu rodičů

Jedna z nejdůležitějších otázek, kterou je nutné vyřešit před definitivním rozchodem a předtím, než rodiče učiní tlustou čáru za svým partnerským vztahem, je otázka, kdo bude vykonávat péči o společné nezletilé dítě po dobu po rozchodu, popřípadě rozvodu.

Tento článek představuje základního průvodce při úpravě péče o nezletilé dítě po dobu po rozchodu nebo rozvodu rodičů.

Jaké známe formy péče o dítě?

Výlučná péče o dítě

Jak vyplývá ze samotného názvu, v případě výlučné péče o dítě je dítě svěřeno do péče pouze jednoho z rodičů. To znamená, že dítě bydlí pouze u jednoho z rodičů, který o něj pečuje.

Oběma rodičům však nadále zůstávají veškerá rodičovské práva a povinnosti k dítěti. Druhý z rodičů má tedy nadále právo a zároveň povinnost ve shodě s druhým rodičem rozhodovat o skutečnostech významných pro dítě, povinnost pečovat o zdraví dítěte, jeho tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj, dítě ochraňovat a co je pro úpravu péče o dítě po dobu po rozvodu, popřípadě rozchodu nejdůležitější – právo se s dítětem stýkat a povinnost dítě vyživovat.

Střídavá péče o dítě

V případě střídavé péče se v péči o dítě střídají oba rodiče, a to v pravidelných intervalech, v délce dnů, týdnů, popřípadě i měsíců, nebo v intervalech nepravidelných. V případě nepravidelných intervalů, kdy je tedy dítě u jednoho z rodičů více, než u toho druhého, se pak jedná o střídavou péči nerovnoměrnou.

Při střídavé péči se ve většině případů přemisťuje dítě mezi jedním a druhým rodičem, v praxi však existují i případy, kdy dítě zůstává v jednom domově a jsou to rodiče, kdo se u dítěte střídají.

Společná péče

Společná péče ve své podstatě znamená, že péče o dítě zůstává blíže neupravená, probíhá tedy ve stejné formě jako před rozvodem či rozchodem rodičů. Společná péče je možná pouze v případech, kdy se rodiče dokážou na otázkách týkajících se dítěte shodnout.

S ohledem na míru každodenní komunikace rodičů, kterou společná péče vyžaduje, a tudíž i schopnost rodičů se na péči o dítě dohodnout, se předmětná péče využívá předně v případech, kdy rodiče zůstávají i po rozvodu bydlet v jedné nemovitosti, popřípadě za situace, kdy je dítě již blízko věku zletilosti a většinu času tráví mimo místo bydliště rodičů a je se schopno na styku s rodiči samo dohodnout.

Kdo o péči rozhoduje?

Nejlepším případem je samozřejmě situace, kdy se rodiče na formě péče o dítě dohodnou a není tedy nutný autoritativní zásah soudu.

V případě, že rodiče nejsou sezdaní a při ukončení vztahu dojde pouze k jejich rozchodu, není tuto dohodu nutné formálně sepisovat ani schvalovat soudem. Sepsání písemné dohody a její následné schválení soudem lze však více než doporučit. V případě rozvodu manželství je nutné, aby předmětnou dohodu rodičů schválil soud. Ten dohodu rodičů schválí vždy, pokud neshledá, že předmětná dohoda je v rozporu se zájmy dítěte.

V případě, že se rodiče nejsou schopni na formě péče o dítě dohodnout, stanoví formu péče o dítě, jakož i další záležitosti související s péčí, jako je výživné nebo styk druhého z rodičů s dítětem, autoritativním rozhodnutím soud. Při rozhodování o svěření dítěte do péče soud rozhoduje v zájmu dítěte, a to s ohledem na osobnost dítěte, jeho citovou orientaci k rodičům, ale i sourozencům a dalším osobám a s přihlédnutím k výchovným schopnostem rodičů a jejich zázemí.

V souladu s ustálenou judikaturou Ústavního soudu je hlavní a preferovanou formou péče o dítě střídavá péče. Soudy by tak v případě, že oba rodiče projevují upřímný zájem o svěření dítěte do své péče a oba rodiče naplňují kritéria pro svěření dítěte do péče v zásadě stejnou měrou, měly dát vždy přednost střídavé péči před výlučnou péčí jednoho z rodičů. V praxi jsou však nadále děti ve více než polovině případů svěřovány do výlučné péče jednoho z rodičů, a to matek.

V rámci rozhodnutí o úpravě poměrů dítěte po dobu po rozvodu, popřípadě rozchodu, soud nerozhoduje pouze o formě péče, ale i o její konkrétní podobě, rozsahu styku druhého z rodičů s dítětem a výši výživného. Výživné však není stanovováno při péči společné, stejně tak o této nemůže soud autoritativně rozhodnout, jelikož je evidentní, že v okamžiku, kdy musí o péči o dítě rozhodnout soud, rodiče nejsou schopni dohody, a tudíž společná péče nepřipadá v úvahu.

Jak dlouho trvá soudní řízení?

Délka soudního řízení závisí na možnosti dohody a komunikace mezi rodiči. V případě, že rodiče požadují pouze schválení dohody o úpravě poměrů dítěte, může soud rozhodnout během jednoho soudního jednání. Pokud však rodiče nejsou otevřeni uzavření dohody a například každý požaduje výlučnou péči o dítě, může soudní řízení trvat až dva roky, v extrémních případech i déle.

Jaký je typický průběh řízení, pokud se rodiče o úpravě poměrů k dítěti nedohodnou?

Soudní řízení je zahájeno na základě návrhu jednoho z rodičů, v jehož rámci rodič uvede jakou formu péče o dítě a její konkrétní podobu požaduje, jak navrhuje upravit výživné a popíše životní situaci předmětného rodiče a nezletilého dítěte.

Soud při rozhodnutí vychází nejen z vyjádření navrhovatele, ale i z vyjádření druhého rodiče, orgánu sociálně-právní ochrany dětí, který může provést místní šetření v jednotlivých domácnostech rodičů, aby zjistil citovou orientaci a nejlepší zájmy dítěte, případně z vyjádření dítěte, pokud je toto natolik vyspělé, aby dokázalo danou situaci pochopit a vyjádřit na ni svůj názor.

Ve věci proběhne jednání před soudem, kde výše uvedené osoby sdělí svá stanoviska, předloží důkazy, které podle nich prokazují nejlepší zájem dítěte a majetkové poměry rodičů a stanoví, která forma péče a v jakém konkrétním rozsahu je dle jejich názoru v nejlepším zájmu dítěte.

V komplikovaných případech může soud, ať už na návrh některého z účastníků či sám, ustanovit rovněž znalce např. z oboru psychologie či psychiatrie, který posuzuje vztah dítěte k rodičům, jejich výchovné schopnosti a další otázky.

Poté co se soud přesvědčí, že rodiče opravdu nejsou schopni ve věci dospět k dohodě a řádně zhodnotí nejlepší zájem dítěte, přistoupí k rozhodnutí ve věci, kterým bude autoritativně upravena péče o dítě, a kterým se rodiče poté, co rozhodnutí nabyde právní moci a vykonatelnosti, musí nadále řídit.

Jaký je typický průběh řízení, pokud se rodiče o úpravě poměrů k dítěti dohodnou?

Pokud se rodiče na péči o dítě dohodnout, soud se přesvědčí, že tato není v rozporu se zájmy dítěte a následně dohodu schválí. Předmětné řízení je tak podstatně rychlejší a méně nákladné než v případě, že rodiče nejsou schopni k dohodě dospět. Uzavřít dohodu o péči o dítě mohou rodiče jak před zahájením, tak v průběhu řízení.

S jak vysokými náklady řízení musí rodiče počítat?

V řízení o péči o nezletilého účastníci neplatí soudní poplatky a náklady na předmětné řízení si nese každý sám, a to bez práva na náhradu od druhého účastníka. Výše nákladů každého z účastníků se odvíjí od délky řízení a dalších skutečností, například zda je rodič právně zastoupen advokátem.