Má nevěra vliv na vypořádání společného jmění manželů?

Co je to společné jmění manželů?

Spolu s uzavřením manželství, nedohodnou-li se snoubenci či manželé za zákonem stanovených podmínek jinak, vzniká mezi manželi ze zákona speciální majetkový režim – tzv. společné jmění manželů. Každý z manželů je tak vlastníkem celé věci nabyté jedním z manželů po dobu manželství, přičemž oba manželé jsou současně vzájemně omezeni stejným vlastnickým právem toho druhého. Předmětné se netýká jen aktiv, ale rovněž všech pasiv neboli dluhů nabytých jedním z manželů po dobu manželství.

V případě rozvodu je nutné toto společné jmění vypořádat, respektive rozdělit majetek mezi manželi. Při vypořádání se vychází z teze, že podíly na majetku, který je součástí společného jmění manželů, jsou u obou manželů stejné. Nemusí tomu tak ale být vždy.

Tento článek se blíže zabývá vlivem nevěry na případnou disparitu podílů, tedy případy, kdy soud na základě určitých skutečností dojde k závěru, že má být v rámci vypořádání společného jmění manželů podíl jednoho manžela na majetku větší než podíl druhého manžela.

Opravdu má nevěra vliv na disparitu podílů?

V souladu s právní úpravou jsou si manželé povinni projevovat vzájemnou úctu, žít spolu, být si věrni, vzájemně respektovat svou důstojnost, podporovat se, udržovat rodinné společenství, vytvářet zdravé rodinné prostředí a společně pečovat o děti.

Porušení této jinak nevymahatelné povinnosti může být promítnuto do stanovení velikosti podílů při rozdělení společného jmění manželů. Odklon od principu rovnosti podílů však nebude dán jakýmkoliv negativním jednáním, ale pouze takovým, které se významněji promítá do majetkové sféry manželství nebo do péče o rodinu, popř. pokud půjde o takové porušení morálky, že je k němu nezbytné při vypořádání společného jmění manželů přihlédnout.

V souladu s ustálenou judikaturou tedy vypořádací podíl jednoho z manželů na zaniklém společném jmění manželů nelze snížit jenom proto, že příčinou rozvratu manželství byla nevěra. Nevěra spojená s dalšími okolnostmi, a to např. pokud vedla ke snížení péče o děti a rodinu, promítla se do hospodaření se společným majetkem nebo se jednalo o extrémní porušení morálky, však ke zmenšení podílu nevěrného manžela vést může.

Jaké další dopady má nevěra na úpravu poměrů mezi manžely?

Nevěra je ve většině případů důvodem pro odepření výživného manželovi, který by jinak měl na výživné nárok. Nárok jednoho z manželů na výživné pro jeho osobu, nikoliv na výživné pro dítě, by měl být pro rozpor s dobrými mravy odmítnut bez ohledu na to, zda se druhý manžel rovněž dopustil nevěry či ne.

Příčiny rozvratu manželství tedy mají vliv a nelze je opomíjet i v řízení o vypořádaní společného jmění manželů. V určitých případech k nim může soud přihlédnout a stanovit větší podíl na majetku tomu, kdo rozvrat manželství nezavinil.