Jakým způsobem lze vypořádat společné jmění manželů?

Společné jmění manželů (také označováno jako „SJM“) vzniká automaticky okamžikem uzavření manželství, pokud tedy před, nebo v průběhu trvání manželství nedojde k jiné úpravě majetkového režimu. Do společného jmění manželů náleží, až na zákonem stanovené výjimky, nejen veškerý majetek, ale i dluhy nabyté za dobu manželství jedním z manželů. Každý z manželů je tak vlastníkem celé věci nabyté jedním z manželů po dobu manželství, přičemž oba manželé jsou současně vzájemně omezeni stejným vlastnickým právem toho druhého.

V případě rozvodu je nutné toto společné jmění vypořádat, respektive majetek mezi manžele rozdělit. Existují tři možnosti jak na to.

Dohoda

První možností je se na rozdělení majetku s druhým manželem dohodnout. V dohodě si manželé stanoví rozdělení veškerých věcí, práv a závazků, které jsou součástí SJM a případně se domluví na finančním vyrovnání. Pokud je dohoda uzavírána po rozvodu manželství a netýká se nemovitostí nebo jiných věcí, k jejichž převodu je vyžadována písemná forma, lze dohodu uzavřít pouze v ústní podobě, písemnou formu však za účelem vyhnutí se následným sporům doporučujeme volit vždy.

V případě, že se manželé chtějí rozvést v rámci jednodušší a rychlejší formy rozvodu, tedy v rámci rozvodu nesporného, při kterém není zjišťován rozvrat manželství, je nutné předmětnou dohodu uzavřít nejen v písemné formě, ale rovněž zajistit ověřené podpisy obou manželů. Předmětná dohoda musí v tomto případě obsahovat soupis majetku a jeho rozdělení, soupis finančních závazků a jejich vypořádání, stanovení, kde bude každý z manželů bydlet a v neposlední řadě vyživovací povinnost manželů, pokud se na ní chtějí manželé domluvit.

Rozhodnutí soudu

Druhou možností vypořádání společného jmění manželů je prostřednictvím rozhodnutí soudu. Návrh na vypořádání SJM je k soudu nutné podat nejpozději do tří let od rozvodu.

V návrhu na rozdělení SJM musí manžel uvést, co vše je součástí společného jmění a jak navrhuje majetek vypořádat, tedy komu by měly konkrétní věci v SJM po vypořádání náležet. Soud nicméně není povinen rozhodnout podle návrhu manžela a při vypořádání se vychází z teze, že podíly na majetku a závazcích nabytých za manželství jsou u obou manželů stejné.

Při soudním vypořádání je tak prvně nutné zjistit úplný soupis majetku, který je zjišťován především na základě skutečností tvrzených a doložených manželi. Po zjištění soupisu majetku je nutné tento majetek ocenit. Ocenění je prováděno předně znaleckými posudky a vychází se z běžné ceny majetku v době, kdy soud rozhoduje o vypořádání, a to s ohledem na stav majetku k okamžiku rozhodnutí soudu.

Při vypořádání společného jmění má každý z manželů nárok požadovat, aby mu bylo uhrazeno, co vynaložil na společný majetek a rovněž je povinen nahradit, co bylo ze společného majetku vynaloženo na jeho výlučný majetek. Výsledné podíly na majetku v SJM tak nemusí být stejné.

Zákon

Pokud do 3 let od rozvodu nedošlo mezi manželi k uzavření dohody ani nebyl podán návrh na vypořádání SJM, nebo se dohoda či rozhodnutí netýkaly všech věcí v SJM, dojde k třetí možnosti vypořádání majetku, tedy k vypořádání společného jmění manželů dle zákona. V tomto případě bude majetek ve společném jmění manželů vypořádán tak, že hmotné movité věci jsou ve vlastnictví toho z manželů, který je pro potřebu svou, své rodiny nebo rodinné domácnosti výlučně používá. Ostatní hmotné věci movité a věci nemovité jsou v podílovém spoluvlastnictví obou manželů a ostatní majetková práva, pohledávky a dluhy náleží společně oběma. Podíly manželů jsou v tomto případě vždy stejné.

V nejběžnějším případě se SJM vypořádává, pokud se chtějí manželé rozvést, nicméně k vypořádání SJM dochází i v případě, kdy jeden z manželů zemře/je prohlášen za mrtvého, jeden z manželů je odsouzen k trestu propadnutí majetku a v neposlední řadě, pokud je na jednoho z manželů vyhlášen konkurz v rámci insolvenčního řízení.