Co vše patří do společného jmění manželů?

Co je to společné jmění manželů?

Společné jmění manželů (také označováno jako „SJM“) je to, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů. Společné jmění manželů vzniká automaticky okamžikem uzavření manželství. V rámci společného jmění manželů je každý z manželů vlastníkem celé věci nabyté jedním z manželů po dobu manželství, přičemž oba manželé jsou současně vzájemně omezeni stejným vlastnickým právem toho druhého.

Co patří do společného jmění manželů?

Do společného jmění manželům patří vše, co jeden z manželů nabude za dobu manželství až na zákonem stanovené výjimky, a to:

1. předměty, které slouží osobní potřebě jednoho z manželů (např. hygienické potřeby, oblečení);
2. nabyl jeden z manželů darem;
3. nabyl jeden z manželů v rámci dědictví;
4. nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech (např. náhradu za bolestné a ztížení společenského uplatnění v případě pracovního úrazu nebo dopravní nehody);
5. nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví (např. manžel prodá nemovitost, kterou nabyl před vznikem manželství a za získané peněžní prostředky si koupí byt – i tento byt tak bude patřit výlučně manželovi, který ho pořídil,
6. nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku (např. při poškození automobilu, který jeden z manželů nabyl před uzavřením manželství).

Součástí společného jmění manželů je také zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů (např. nájem z nemovitostí nebo zisk z obchodních podílů ve výlučném vlastnictví jednoho z manželů) a podíl v obchodní společnosti či družstvu, který nabyl jeden z manželů za trvání manželství. Manželé mnohdy zapomínají, že okamžikem jejich vyplacení jsou součástí společného jmění manželů také částky výdělku, platu, mzdy, zisku a jiných hodnot z pracovní a jiné výdělečné činnosti.

Do společného manželství však nepatří pouze kladné hodnoty, ale také dluhy. Dluhy náleží do společného jmění manželů nejen pokud se k nim zavážou oba, ale také v případech, kdy se k nim zaváže jen jeden z manželů. Výjimkou, kdy dluhy vzniklé za dobu trvání manželství nepatří do společného jmění manželů, jsou dluhy, které

1. se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů; nebo
2. je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny.

Co dělat, když nechci, aby veškeré hodnoty nabyté v rámci manželství patřily do společného jmění manželů?

Část manželů nechce, aby veškeré hodnoty nabyté v rámci manželství spadaly společného jmění manželů, ať již kvůli rizikům z dluhů, např. v případě podnikaní jednoho z manželů, nebo kvůli nepoměrnosti vnosů manželů do společného jmění manželů. Předmětnou situaci lze řešit více způsoby, a to jak před vznikem společného jmění manželů (tzv. předmanželskou smlouvou) nebo až po vzniku manželství, a to buď úplným rozdělením veškerého majetku nebo pouze vyjmutím určitých věcí ze společného jmění manželů.

Předmětná dohoda musí být uzavřena ve formě veřejné listiny. Je tak nutné uzavřít dohodu u notáře.

Manželé však samozřejmě můžou jít i opačnou cestou a společné jmění manželů rozšířit, např. o nemovitost, kterou jeden z nich zdědil, a která tedy ze zákona nespadá do společného jmění manželů.

Jak nakládat s majetkem ve společném jmění manželů?

Pokud jde pouze o běžné nakládaní s majetkem náležejícím do společného jmění manželů, může každý z manželů jednat samostatně. Druhý manžel o jednání nemusí vědět a nemusí na něj být ani upozorněn. Co je běžným nakládáním se posuzuje podle majetku a zvyklostí každé jednotlivé rodiny, obecně lze ale říci, že běžným nakládáním je např. koupě potravin, oblečení nebo uspokojení potřeb společného dítěte.

Nakládání s majetkem náležejícím do společného jmění manželů, které nelze považovat za běžné, musí manželé provádět společně, nebo se souhlasem toho druhého. Pokud bude jeden z manželů v takovémto případě jednat bez souhlasu toho druhého, může se druhý manžel dovolat neplatnosti předmětného jednání.

Souhlas manžela je potřeba vždy, pokud má být součást společného jmění v rozsahu přesahujícím míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů použita k podnikání jednoho z manželů nebo k nabytí podílu v obchodní společnosti.