Kdo je otcem aneb jak je to s určením otcovství?

Na rozdíl od určení mateřství, kdy matkou je vždy žena, která dítě porodila, je určení otcovství složitější a vychází z předpokladu, že otec je vždy nejistý. Nicméně vzhledem k zájmu dítěte na určení otce, a tedy zajištění výživy a výchovy i z jeho strany, je nutné ho tam, kde je to možné, vždy určit. Jak se otcovství dle české právní úpravy určuje se dozvíte v tomto článku.

Určení otcovství je složitou právní otázkou a citlivým tématem z několika důvodů. Určení otcovství zahrnuje nejen složité právní aspekty, ale také složité etické otázky. Otec, stejně jako matka, je nedílným článkem rodiny. Z pohledu práva má určení otcovství vliv na práva a povinnosti dané osoby ve vztahu k dítěti, jako jsou zejména alimenty, dědictví nebo právo na styk s dítětem.

Na rozdíl od určení mateřství, kdy matkou je vždy žena, která dítě porodila, je určení otcovství složitější a vychází z předpokladu, že otec je vždy nejistý. Vzhledem k zájmu dítěte na určení otce, a tedy zajištění výživy a výchovy i z jeho strany, se v právu začalo užívat systému domněnek otcovství. Domněnkou je obecně tvrzení, o kterém se předpokládá, že je správné, dokud není prokázán opak.

Určování otcovství je v českém právu založeno na čtyřech právních domněnkách.

1. Domněnka otcovství manžela matky

První právní domněnka vychází z předpokladu, že otcem dítěte narozeného v manželství je právě manžel matky. Manžel matky se otcem stává ze zákona a pro určení manžela matky jako otce dítěte není třeba rozhodnutí soudu.

Právní úprava reaguje i na délku těhotenství ženy a tedy skutečnost, že i bývalý manžel může být biologickým otcem dítěte. Pro tyto případy právní úprava stanoví domněnku, že otcem dítěte je bývalý manžel, pokud od zániku manželství nebo jeho prohlášení za neplatné, uplynulo méně než 300 dnů.

Může však nastat situace, kdy se matka těsně po rozvodu vdá za jiného muže. V tomto případě právní domněnka svědčí novému manželovi a předpokládá se, že otcem je on.

První domněnku, stejně jako všechny následující domněnky, lze vyvrátit, a to popřením otcovství ze strany domnělého otce. Manžel matky může své otcovství popřít do 6 měsíců ode dne, kdy se dozvěděl, že není otcem dítěte, nejpozději však do 6 let věku dítěte. Soud může rozhodnout, že zmeškání této lhůty promíjí, pokud to vyžaduje zájem dítěte a veřejný pořádek.

2. Domněnka otcovství založeného souhlasným prohlášením

V případě, že nedošlo k určení otcovství dle předchozí domněnky, přichází v úvahu druhá domněnka otcovství, která je založena na souhlasném prohlášení muže a matky, že daný muž je otcem dítěte.

Předmětné prohlášení matky a muže je možné učinit před matričním úřadem nebo před soudem, případně také na velvyslanectví.

3. Domněnka otcovství muže, který souložil s matkou dítěte v tzv. rozhodné době

Pokud není otcovství určeno podle žádné z předchozích domněnek, je poslední možností, jak určit otce dítěte, určení otce dítěte rozhodnutím soudu. Dítě, matka nebo muž, který o sobě tvrdí, že je otcem, mohou navrhnout, aby otcovství určil soud. Za otce se podle této domněnky považuje muž, který s matkou dítěte souložil v tzv. rozhodné době, tedy v době mezi 160 a 300 dny před narozením dítěte. V průběhu soudního řízení je třeba prokázat, že muž, který byl označen za otce nezletilého dítěte, měl skutečně s matkou dítěte v této době pohlavní styk. V případě, že před soudem bude prokázáno, že k souloži v této době došlo, bude rozhodnutím soudu za otce dítěte určen tento muž.

4. Domněnky otcovství muže, který dal souhlas k umělému oplodnění

Stávající právní úprava občanského zákoníku počítá i s čtvrtou právní domněnkou otcovství, a to domněnkou, že otcem dítěte narozeného z umělého oplodnění je muž, který dal souhlas k umělému oplodnění. Otcovství je v daném případě založeno na vědomém a informovaném souhlasu dotčeného muže. Čtvrtá domněnka dopadá jen na případ neprovdané ženy, v případě provdané ženy se uplatní domněnka první.