Změna pohlaví i bez chirurgického zákroku

V nedávné době Ústavní soud rozhodoval ve věci dlouhodobě diskutované a kontroverzní problematiky změny pohlaví a zákonných podmínek stanovených pro úřední změnu pohlaví, resp. ve věci problematického ustanovení § 29 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „Občanský zákoník“). Předmětné ustanovení podmiňuje změnu pohlaví provedením chirurgického zákroku, což dle mnohých nerespektuje základní práva trans osob.

Přeměna pohlaví na pohlaví opačné je velmi zásadním životním rozhodnutím, které vyžaduje pevné přesvědčení. Samotný proces pro přeměnu pohlaví má v souladu s platnou právní úpravou čtyři základní fáze, a to diagnostický proces, v jehož rámci se osoba usilující o změnu pohlaví minimálně rok účastní pravidelných diagnostických sezení s ošetřujícím sexuologem, následovaný hormonální terapií, operativním zákrokem a pooperační péčí. Proces změny pohlaví tak trvá několik let a je náročný jak časově, tak fyzicky.

Navrhovatel se u Ústavního soudu domáhal zrušení povinnosti podstoupit pro úřední změnu pohlaví chirurgický zákrok, kterým dochází mimo jiné ke sterilizaci dotčených osob, a to pro rozpor předmětné povinnosti s lidskou důstojností, právem na rovnost, ochranou zdraví či právem na soukromí a uspěl!

V souladu s přelomovým rozhodnutím Ústavního soudu tak již brzy pro úřední změnu pohlaví, tedy předně pro změnu jména a rodného čísla na opačné pohlaví, nebudou muset trans osoby podstupovat chirurgický zákrok.

Ústavní soud se již v minulosti podobnou otázkou zabýval, tehdy však ústavní stížnost zamítl. Navrhovatel v předmětné ústavní stížnosti požadoval změnu rodného čísla tak, aby z něj bylo zřejmé, že se považuje za osobu neutrálního pohlaví, případně za ženu, i přesto, že jeho biologické pohlaví je mužské.¹ Za stávající úpravy lze na základě rodného čísla určit, zda se jedná o ženu či muže, a to tak, že mají ženy druhé dvojčíslí rodného čísla zvýšené o číslo 50.

Předmětem posledního řízení před Ústavním soudem byla především otázka „zda je v souladu s ústavním pořádkem nutit lidi podstupovat chirurgické zákroky spočívající ve znemožnění reprodukční funkce a přeměně pohlavních orgánů proto, aby byla změna jejich pohlaví uznána státem“².

V rámci řízení Ústavní soud dospěl k názoru, že ustanovení § 29 odst. 1 Občanského zákoníku je v rozporu se základním právem na ochranu tělesné integrity a osobní autonomie a lidskou důstojností a jako takové musí být nejpozději do dne 30.06.2024 zrušeno.

Ústavní soud své rozhodnutí opírá především o následující argumenty:

• Podmínění změny pohlaví invazivním a nevratným chirurgickým zákrokem představuje významný zásah do tělesné integrity. Každá operace je velmi psychicky i fyzicky náročná a nese s sebou mnoho rizik. Velká část trans osob, tak úřední změnu pohlaví, z důvodu odmítnutí podstoupení předmětné operace, nepodstoupí;
• Právo na sebeurčení a osobní autonomii zahrnuje i rozhodnutí člověka o tom, jakým způsobem bude projevovat svoji identitu navenek. Pokud se někdo trvale ztotožňuje s odlišným pohlavím než tím, ve kterém se narodil, má právo se podle toho projevovat;
• Při běžném styku osoby reálná podoba pohlavních orgánů automaticky neurčuje, jak bude osoba ostatními lidmi vnímána;
• Nesoulad „právního pohlaví“ s „biologickým pohlavím“ nemůže podstatným způsobem ovlivnit soukromoprávní vztahy a život většiny lidí.³

Zákonodárce musí nyní do doby určené Ústavním soudem pro zrušení předmětného ustanovení, a tedy zrušení požadavku na provedení chirurgického zákroku pro změnu pohlaví, upravit navazující právní úpravu. Předně se jedná o ustanovení § 775 Občanského zákoníku, které stanoví, že „Matkou dítěte je žena, která je porodila.“ Pokud by zákonodárce stávající zákonnou úpravu neupravil, mohla by nastat situace, že osoba, která je považována z právního hlediska za muže, avšak má ženské pohlavní orgány, porodí dítě, a přitom se z pohledu práva nestane matkou.

Nález je přelomovým rozhodnutím, které do budoucna změní znění mnoha právních ustanovení a pro transgender lidi představuje významný krok vpřed, zejména v ochraně jejich základních práv. Společnost se vyvíjí a je nezbytné, aby právní řád reflektoval tyto změny a přizpůsoboval se veřejnému zájmu.

Zdroje:

1. Nález Ústavního soudu, sp. zn. Pl. ÚS 2/20, ze dne 09.11.2021
2. Nález Ústavního soudu, sp. zn. Pl. ÚS 52/23, ze dne 24.04.2024
3. Nález Ústavního soudu, sp. zn. Pl. ÚS 52/23, ze dne 24.4.2024